Pokoj Tugendhat

Německý architekt Ludwig Mies van der Rohe (1886—1969) v letech 1929—1930 vystavěl v Brně Černých Polích luxusní funkcionalistickou stavbu, která dodnes udivuje svojí lehkostí, elegancí a moderností. Její jedinečnost dokládá i zápis v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (od r. 2001). Stavbu, která vzbudila rozruch již v době svého vzniku, si nechali navrhnout a postavit manželé Grete a Fritz Tugendhatovi, kteří si architekta vybrali po návštěvě Berlína, kde byli okouzleni jedním starším autorovým objektem. V době svého vzniku stavba stála cca 5 mil. Kč, což odpovídalo ceně, za kterou se dalo postavit dvacet nových rodinných domů. Narážela tudíž dlouho na odpor české architektonické avantgardy, tehdy převážně levicové.

Vila je ztělesněním nadčasových hodnot. Stavba je jedinečná téměř v každém ohledu — prostorovým uspořádáním, architektonickým výrazem, konstrukčním pojetím. Překvapuje však i precizností svých detailů, ať se jedná o dveře, kliky, kvalitní — často až exotický — materiál, či pro potřeby rodiny speciálně navržený nábytek. Na svoji dobu obsahovala stavba i mnoho technických vymožeností — vytápěna byla teplým vzduchem, ohromná skleněná okna (sahající od podlahy ke stropu) se na stisknutí tlačítka zasouvala do suterénních prostor a propojovala tak zahradu s interiérem vily. Dům byl zabezpečen elektronickým systémem a plně klimatizován.

Rodina Tugendhatových si však své sídlo mnoho neužila — obývala jej jen do roku 1938, kdy byla nucena před nacistickým nebezpečím uprchnout do Švýcarska a posléze do Venezuely. Dům byl během válečných let zabaven gestapem a upraven na technické kanceláře Messerschmidtových leteckých závodů. Po osvobození obsadila vilu Rudá armáda, která zde ustájila své koně a zdemolovala, co se dalo. Stavba posléze podléhala národní správě, v 50. letech 20. století v ní byla provozována škola rytmiky. Snaha rodiny získat majetek zpět se setkala s nezdarem a vila se tak natrvalo stala majetkem státu.

Až rok 1989 plně zpřístupnil stavbu veřejnosti. Probíhaly zde pravidelné prohlídky, ale sloužila i jako prostor pro diplomatická setkání. Jednání premiérů Klause a Mečiara o rozdělení československého státu probíhala v roce 1992 právě v prostorách vily a v přilehlé zahradě. Po dlouhých přípravách začala v roce 2010 poslední rekonstrukce, jejíž výsledek zatím není možno posoudit.