Mucha

ZPĚT na výběr pokoje       REZERVOVAT pokoj Mucha

ALFONS MUCHA

Alfons Maria Mucha byl český malíř a designér období secese. Stal se věhlasným téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894-1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů.

Narodil se v Ivančicích (25 km jižně od Brna) v rodině soudního zřízence. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně — Králově Poli. Přivydělával si jako chrámový zpěvák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla (lidově PETROV).

Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací do firmy Kautský-Brioschi-Burghardt. Poté odchází do Mikulova (60 km jižně od Brna), kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emmahof ve Vídni. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian. Roku 1892 je pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt.

Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha se stal známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.

Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Mucha ji věnoval Praze. V době socialistického Československa nebyla buržoazní secesní tvorba v módě a epepej byla vystavena na zchátralém provinčním zámku v Moravském Krumlově. Dnešní snahy Prahy o přestěhování epopeje do hlavního města naráží na pochopitelný odpor moravsko-krumlovských.

Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. Po Alfonsu Muchovi pojmenoval český astronom Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha.